Palmové svinstvo

V poslední době strmě roste veřejný odpor proti palmovému a palmojádrovému oleji, které bývají na etiketách výrobků označovány úplně jinak, než jak by měly být.

Ať už je olej vyroben z oplodí palem (palmový), nebo z jader jejich plodů (palmojádrový), v principu jde v obou případech o pěkný kekel.

O škodlivosti nebo přinejmenším neprospěšnosti této komodity, co se lidského zdraví týče, bylo řečeno, napsáno i natočeno už celkem dost. Pro lepší informovanost veřejnosti by vlastně stačilo už jen aby toho bylo více vyslechnuto, přečteno a zhlédnuto.

Právě tak není žádným tajemstvím, že rostoucí poptávka potravinářských producentů po tomto blivajzu zákonitě vede ke zvýšené produkci, která si žádá stále větší prostor. V domovských zemích palmového humusu, Indonésii a Malajsii, tak dochází k masivnímu kácení a vypalování deštných pralesů, což s sebou přináší další jevy jako snížení produkce kyslíku, enormní emise způsobené vypalováním, vyhynutí původních druhů žijících v pralesích, i např. cílené vybíjení tisíců orangutanů, kteří palmy na vzniklých plantážích zbytku světa ujídají.

Ohromným problémem informovaného spotřebitele je ale fakt, že produkty tohoto palmového průmyslu dnes figurují mezi ingrediencemi absurdně vysokého procenta potravin v našich obchodech. Jen za poslední týden jsem svým odporem k palmové špíně byl donucen nechat v regálech desítky produktů. Cena a chemické vlastnosti jsou pro výrobce zásadními parametry a ani slavné nebo prémiové značky se produktu palmy olejné rozhodně nevyhýbají. Chce-li tedy spotřebitel koupit neznesvěcený sortiment, musí každý výrobek pečlivě v rukou převracet, složení v mateřském jazyce vyhledat, drobná písmenka rozluštit a, jak jsem již uvedl, v mnoha případech zboží s odporem do regálu vrátit.

Velkému množství spotřebitelů to ale nestojí za tu námahu, neb, což je zcela pochopitelné, chtějí nákupem strávit co nejméně času, chtějí si koupit, na co jsou zvyklí a co jim koneckonců chutná. Složitě hledat tu minoritu výrobků, které palmový kentus neobsahují, to vyžaduje jisté odhodlání a časovou investici, jež nemůže nebo nechce věnovat každý. Nelze tedy realisticky očekávat, že odpor k palmové břečce (byť rostoucí) přinese masovou změnu spotřebitelského chování, která by donutila výrobce k reakci ve formě změny receptur.

Stávající situace nicméně přináší jedinečnou příležitost zavedeným potravinářským společnostem. Když někdo z producentů ze svého sortimentu palmovou blitku odstraní, může rozjet velmi efektivní marketingovou kampaň. Byla-li by značka výrobce zárukou absence palmového hnoje, pak by spotřebitel měl jednoduchou orientaci a výrobce zajištěnou stále se rozrůstající a poměrně fundamentální cílovou skupinu. Rád bych na závěr uvedl jméno nějakého takového výrobce a udělal mu tak alespoň malou reklamu. Bohužel zatím ale není komu.

Můj předchozí blog: Válka kolem uprchlíků