Honza Mareš

"Líbí se mi" aneb Facebook rájem vyčůraných i naivních

24. 08. 2010 22:02:02
Komunitní síť a největší internetová pecka posledních let jménem Facebook se rozmáhá každým dnem víc a víc. V náštěvnosti i obchodní hodnotě již úspěšně konkuruje dosud neohroženě prvnímu serveru Google. Navzdory tomu, že stránka Facebook.com je v provozu již od roku 1997 (stejně jako Google), masového užití v globálním měřítku se dočkala až během posledních 2 let.

Server se tak stal útočištěm a domovem stovek milionů převážně mladých lidí. Netrvalo dlouho a došlo k situaci, že kdo není na Tvářknize, skoro jako by nebyl. To se týká fyzických osob, firem, celebrit, televizních pořadů i politických stran. Spolu s tím se pochopitelně rozvinula i menšinová "móda vzdoru". Pro lidi, kteří se záměrně vyhýbají všemu, co je masově přijímáno, se odpor k Facebooku a z toho plynoucí absence mezi jeho uživateli staly součástí jejich image.

Chci se teď ale věnovat komunitě Facebook užívající. Stalo se běžnou praxí, že někteří uživatelé, ve snaze se nějak realizovat a dát o sobě vědět světu, vytváří skupiny, s touhou přitáhnout do nich co nejvíce lidí. Ti umírněnější volí taktiku, kdy vyberou co nejuniverzálnější téma a obrovské množství zuřivých fejsbukových klikačů tak získá pocit, že toto je skupina přesně pro ně. A tak vznikají skupiny typu Nesnáším komáry, Miluju spánek nebo Máme rádi psy.

Vyčůraní zakladatelé na to jdou ale jinak. Tvoří skupiny, které slibují všechno možné a především pak nemožné. Základní podmínky jsou dvě. Musíte se připojit a musíte pozvat všechny své přátele. Pak údajně získáte šanci vyhrát auto, shlédnout nejnovější filmové novinky online, či případně uniknete hrozbě, že váš profil bude smazán. Těžko říct, zda jedinou motivací těchto vyčůraných uživatelů je pouze ona zmíněná snaha o seberealizaci. Dá se ale předpokládat, že tomu tak není. Každopádně stáda naivních uživatelů na jejich odkazy vytrvale klikají, a tak jsou v těchto skupinách nezřídka desetitisícové davy. Negativním aspektem těchto skupin, krom toho, že lžou a zneužívají lidské naivity, je právě ona výzva k pozvání všech přátel. Díky tomu i nenaivní přátelé oněch naivních uživatelů bývají zahlcováni pozvánkami všeho druhu.

Těžko také usuzovat, jaké jsou pohnutky zuřivě klikajících naivních, kteří vyčuraným do skupin lezou a pozvánky rozesílají. To opravdu věří, že film, který běží týden v kině, mohou díky tomu shlédnout na svém profilu? To věří tomu, že jim Mark Zuckerberg (zakladatel FB) smaže profil, když se nepřipojí do skupiny? Myslí si snad doopravdy, že jim bude Facebook zpoplatněn a jedinou možností, jak se tomu vyhnout, je kliknout na "To se mi líbí" na nějaké pofidérní stránce? Nad touto naivitou normální uživatel žasne a vyčůraný autor jásá.

Varovným příkladem by pro zuřivé klikače mohla být skupina, která svého času pojednávala o jedinečné možnosti vyhrát iPod za již zmíněných podmínek. Když počet naivů dosáhl čísla kolem 56 tisíc, skupina náhle změnila název na "Mladí lidé volí Jiřího Paroubka". Tuto změnu zaznamenalo jen pár jedinců, a tak má doposud zmíněná skupina přes 54 000 členů. Až příště nějaký vyčůraný autor přitvrdí kalibr, můžou být naivní klikači obětí ještě drsnějšího žertu.

Nejčerstvějším fenoménem Tvářknihy se pak staly stránky, kde aby se uživateli zobrazil slibovaný, údajně převelice zajímavý obsah, musí napřed kliknout na "To se mi líbí" a stát se tak součástí zástupu zvědavců, kteří, stejně jako on, podlehli nové, velmi úspěšné taktice vyčůraných. Že se skrývaný obsah ve výsledku uživateli líbit vůbec nemusí, to už je přeci jedno. Pro vyčůrané autory je hlavní, že na profilech všech jeho přátel zazáří informace o tom, že se mu to líbí.

Za nás běžné uživatele sítě Facebook, kteří nepodléháme taktikám a trikům vyčůraných, můžu prohlásit, že nás obtěžují ty věčné pozvánky i informace o zuřivém klikání vás naivních. Buďte prosím tak laskaví a před každým takovým kliknutím se zamyslete nad všemi důsledky. Jeden z nich by mohl být, že vám začnou přátelé v tomto kybernetickém prostoru ubývat.

Můj předchozí blog: Kdo by tak měl být předsedou ČSSD? Chci Davida Ratha.

Autor: Honza Mareš | karma: 20.21 | přečteno: 2664 ×
Poslední články autora